Jazyk, střeva a stres. Jak vše spolu souvisí!

Střevní mikrobiom a zdraví střev jsou v dnešní době diskutovaným tématem. Lidé si uvědomují velký vliv zdraví střev na naše celkové zdraví. Proto laická i odborná veřejnost upíná svou pozornost k ústnímu mikrobiomu, protože je propojen se střevním mikrobiomem. Podrobněji se podíváme na to, jak může orofaciální myofunkční porucha, jako je orální respirace, nesprávná klidová poloha jazyka a/nebo polykací návyky, ovlivnit střevní mikrobiom.

Jazyk a polykání hrají významnou roli v naší stresové reakci. Jedním z nejhorších aspektů moderního života je pocit neustálého stresu. Stres může být za správných okolností velmi dobrá věc. Když existuje skutečná potřeba reakce „bojuj nebo uteč“, je skvělé, že naše tělo dokáže reagovat odpovídajícím způsobem. Ale nejsme stvořeni k tomu, abychom žili v chronickém stavu boje nebo útěku. Reakce „bojuj, nebo uteč“ se má spustit, když jsme v nebezpečí. Představte si zebru pasoucí se na africké savaně. Je to klidná scéna, stádo je blízko napajedla a tato konkrétní zebra se cítí neohrožená a není v žádném stresu. Najednou lvice zaútočí! Zebra je nucena utíkat o život, doslova proto, že se jedná o ohrožení života nebo smrti. V tomto okamžiku je její systém „bojuj, nebo uteč“ na 100 % zapnutý a tělo se plně soustředí na přežití. Pokud zebra unikne lvici, rychle se vrátí k uvolněnému režimu pastvy. S radostí si užije zbytek dne, jako by se nic zajímavého nestalo.

V ideálním světě by se tedy sympatický nervový systém měl aktivovat a zaplavit tělo potřebnými chemickými reakcemi a hormony, aby unikl hrozbě. Po skončení hrozby by se měl vypnout, abychom se mohli vrátit do klidového stavu. Přesně takhle máme my lidé existovat. Měli bychom na stres reagovat vhodně, vypořádat se s ním a pak se rychle vrátit k uvolnění. Ale v moderním světě plném nejrůznějších stresorů se mnoho z nás nachází ve stavu chronického stresu, kdy je naše reakce „bojuj nebo uteč“ neustále do určité míry zapnutá. Ať už jde o pracovní stres, rodinný stres, finanční stres nebo jen o šílenou dopravu v každodenním dojíždění, je těžké si představit, že bychom skutečně byli klidní a bez stresu. Tento stav spolu s dalšími faktory, jako je špatná strava a znečištění životního prostředí, vysvětluje velkou část chronických onemocnění, která postihují moderní společnost.

Tato stresová rovnice má však ještě jednu složku. Je to složka, které jsme začali rozumět teprve nedávno. Myofunkční problémy v dutině ústní, které denně pozorujeme u našich pacientů, mohou také hrát roli v aktivaci naší stresové reakce a v jejím udržení!

Dýchání ústy (i v noci), nesprávná klidová poloha jazyka během dýchání nebo nesprávné polykání mohou přispívat k tomu, že bloudivý nerv není správně stimulován. Bloudivý nerv stručně řečeno, je součástí nervového systému těla, konkrétně parasympatického nervového systému. Parasympatický nervový systém pomáhá našemu tělu kontrolovat to, co je známé jako „činnosti odpočinku a trávení“. Jsou to činnosti, které probíhají, když tělo odpočívá a není ve stresu, zejména po jídle a když spíme. Sympatický nervový systém naopak stimuluje činnosti, které souvisejí s reakcí „bojuj, nebo uteč“.

Když dýcháme nosem, máme jazyk na patře a správně polykáme, bloudivý nerv je stimulován. Ale když to neděláme, může to vést k nízké stimulaci bloudivého nervu. To může přispívat k faktorům, které nás udržují v reakci „bojuj, nebo uteč“, nebo nás do tohoto stavu přímo uvádějí.

Díky propojení jazyka a střev tedy žijeme v neustálém stavu stresu. To zase může ovlivnit naše trávení, protože trávení koneckonců není prioritou, když běžíte o život. Opět platí, že běh nebo boj je to, k čemu je celý tento systém reakce na stres určen.

Orofaciální myofunkční poruchy mohou přímo přispívat k trávicím a gastrointestinálním problémům. Přidejte k tomu složku bloudivého nervu a máme dvou faktorový problém, který lze jen těžko vyřešit bez myofunkční terapie. To platí ještě více pro lidi, kteří mají zkrácenou podjazykovou uzdičku, protože se jim jazyk nedaří dostat na patro nebo nemají funkční polykací vzorec.