Menu
Existuje klinická a výzkumná evidence, která poukazuje na optimální dýchání nosem. Ústní dýchání je běžné pouze v situacích, kdy je potřeba doplnit vzduch navíc např. během intenzivního cvičení, a i zde bude většina trenéru instruovat své svěřence, aby se snažili dýchat nosem co nejdéle je to možné.
Nos zabezpečuje specifické funkce během dýchání, které nejsme schopni pokrýt během dýchání ústy. Jedná sed např. o zahřívání vzduchu, zvlhčování vzduchu, filtrace vzduchu před proniknutím do plic. V nosním průchodu je několik malých kostí, které částečně slouží k vytvoření Venturiho efektu, který zvyšuje rychlost vzduchu proudícího do plic pod větším tlakem. Jedná se o stejný efekt, který můžeme vidět při vložení palce na konec kropící hadice, abychom zvýšili tlak a vzdálenost dosahu vody.
Ústa, zuby a čelist jsou obklopeny svaly. Rty jsou tvořeny svaly, tváře jsou tvořeny svaly, jazyk je tvořen velmi malými svaly a ze přední části uší se nachází několik silných žvýkacích svalů. Všechny tyto svaly významně ovlivňují pozici zubů a čelistí. Pokud jedinec dýchá nosem, jeho svaly pracují více pozitivně a mají stabilizační vliv na zuby a čelisti. Na druhé straně, ústní dýchání je opakem nosního dýchání a často vede k narušení svalové rovnováhy.
Během hodnocení nosního dýchání pacienta sledujeme dvě věci: 1) jsou nosní cesty průchozí? Mohou být zablokované hned z několika příčin jako např. oteklé tkáně v důsledku alergie, polypy, nasální deviace apod. Pokud je zde nějaká fyzická blokáda, je lepší celou situaci konzultovat s ORL lékařem. 2) pokud jedinec dýchá orálně, ale tento způsob dýchání je dán spíše zvykem a nosní cesty jsou průchozí, tak pracujeme na změně pacientova dechového vzorce a snažíme se ho přeorientovat na nosní dýchání. Např. jednoduché cvičení, kdy umístíme párátko mezi rty a jemně ho držíme. Samozřejmě, že když jsou rty zavřené, tak musí jedinec dýchat nosem. Toto cvičení může pacient opakovat několikrát denně během např. práce na PC, čtení, studování nebo sledování televize.
Průchozí nosní cesty a dýchání nosem jsou důležité faktory, které nám pomáhají dosáhnout našich terapeutických cílů jako např. dobře vypadající úsměv, dobře fungující žvýkací systém a stabilita.
Snažíme se pomáhat našim pacientům, aby dokázali dýchat nosem. Prosím dejte nám vědět, pokud potřebujete pomoc nebo máte nějaké otázky.
Trisha O’Hehir, ROH
Prvním krokem při přechodu z dýchání ústy na dýchání nosem je zajistit, aby byl nos čistý. Mnoho jedinců dýchajících ústy má pocit ucpaného a neprůchozího nosu. Tím, že dýcháme ústy dochází k tomu, že náš nos se neuvolní a stále máme pocit jeho plnosti a neprůchodnosti. Dostáváme se do začarovaného kruhu – čím více dýcháme ústy, tím více máme pocit ucpání nosu a to nás vede k dýchání ústy.
Ve chvíli, kdy upřednostňujeme ústní dýchání, dochází k nadměrnému dýchání. Tato hyperventilace vede k nižším hladinám oxidu uhličitého. Mozek reaguje na nízkou hladinu oxidu uhličitého tak, že začne tělo produkovat více hlenu v nosních průchodech, což následně ztěžuje dýchání nosem. Proto dýchání ústy pokračuje. Snížená hladina oxidu uhličitého způsobuje ucpání nosu. Abychom nos uvolnili od hlenu, je potřeba zvýšit hladinu oxidu uhličitého v těle. Pokud snížíme frekvenci nádechů, zvedne se hladina oxidu uhličitého v krvi. Jednoduché šestikrokové cvičení popsané v knize Glose Yout Mouth od Buteyko Breathing Institutu Partika McKeowna vedou k odblokování nosu.
Toto cvičení lze několikrát opakovat, dokud se nos neuvolní. Počkejte 30 s než zopakujete celé cvičení. S odblokovaným nosem je možné pasivní dýchání a je možné přepnout z ústního dýchání na nosní.