Jsem rehabilitační lékař a jsem jím rád, neboť léčebná rehabilitace je zřejmě nejkomplexněji pojatý medicínský obor v ČR a to velmi vyhovuje mojí potřebě chápat věci v souvislostech. Historickým vývojem i sbíráním praktikých zkušeností se léčebná rehabilitace posunula od léčení tělesných částí k vylepšování celku, od izolované funkce k vidění celkového pohybu. Nicméně rehabilitace se zabývá především pohybovým aparátem vymezeným na svaly, klouby a související nervové funkce; to je její určitá limitace. Tuto jsem se pokusil překonat studiem a praxí osteopatických technik – viscerální manipulace a kaniosakrální terapie – jimiž doplňuji běžné mobilizační techniky, když rehabilitace už nemá tolik k nabídnutí.

Že mám i profesionální přesah do dalších technik alternativní medicíny zde chci zmínit spíše pro doplnění, protože to už tolik nesouvisí přímo s orofaciálním systémem. Jde především o konstituční homeopatii. Je to dalším krokem na mé cestě ke kompexnějšímu ovlivnění zdraví, než jaké by skýtalo striktní setrvání na pozicích mainstreamové medicíny.