Menu
V dospělosti s tímto problémem může souviset napětí a bolesti hlavy a krku, chrápání či spánková apnoe
V děsím věku jsou časté potíže s řečí, špatný růst čelistí a následkem může být „stěsnání„ zubů
V kojeneckém věku jsou časté potíže s kojením, časté jsou koliky a bolesti bříška a reflux
Orofaciální myofunkční poruchy (OMD) jsou poruchy funkcí svalů obličeje a úst. OMD mohou přímo a /nebo nepřímo ovlivnit kojení, polykání, žvýkání, řeč, skus zubů, růst a vývoj kostry obličeje, pohyb temporomandilublárního kloubu, ústní hygienu, stabilitu ortodontické léčby a mnoho dalšího. Tyto poruchy se vyvíjí v důsledku špatného návyku dýchání, zejména při častém nebo stálém dýchání ústy a to adaptací svalů a orofaciálních funkcí. Na rozvoji OMD se také podílý abnormality v pohyblivosti jazyku nebo rtů, kdy jazyk je součástí rozsáhlých svalových skupin, které se navzájem ovlivňují a spolupracují. Též zlozvyky jako je sání palce, kousání nehtů, přikusování tváří se podílí na tvorbě orofaciálních poruch. Není proto překvapením, že při nápravě a léčbě OMD se často prolínají léčebné a rehabilitační postupy více zdravotnických specializací jako zubní lékaři, ortodontisté, logopedi, ortopedi, fyzioterapeuti, porodní asistentky, laktační poradkyně a jiní.
Dle oficiální definice IATP (International Affiliation of Tongue – tie Professionals) je podjazyková uzdička definována jako „Pozůstatek embryonální tkáně ve střední čáře mezi spodní stranou jazyka a spodinou úst, který omezuje správný (dostatečný) rozsah pohybu jazyka“. Pokud je uzdička příliš silná, příliš krátká nebo připevněná na nesprávném místě může vést k rozvoji příznaků a mít vliv na celkový vývoj jedince.
Podjazykové a retní uzdičky jsou výsledkem selhání buněčné smrti (apoptózy) podél střední linie hlavy a krku ve 12. týdnu vývoje v děloze. Přesný důvod selhání apoptózy je v současnosti předmětem debat s různými hypotézami, které jsou v současnosti zkoumány. Ať už je důvod jakýkoli, toto selhání apoptózy téměř vždy postihuje jak ret, tak jazyk. To neznamená, že obě části těla budou vždy potřebovat léčbu.
Existuje mnoho příznaků a možná vás překvapí, co všechno s tímto problémem souvisí. Symptomy nejsou patrné pouze během útlého věku a dětství. Náš jazyk funguje po celý život, a tak některé příznaky mohou přetrvávat dlouhodobě. Dále se můžete dočíst o nejčastějších souvisejících příznacích. Vezměte prosím na vědomí, že podjazyková uzdička může ovlivňovat jednotlivce po celý život a to nejen v oblasti obličeje a úst.
Tahy uzdičky, či rtů ovlivňují polykání i v jaké pozici vytváříme tlak na zuby a čelisti (tedy kostru obličeje). Svaly jazyka a rtů nejsou izolované struktury, a tak jejich dysfunkce vede ke kompenzačním akcím jinde v oblasti hlavy a krku.
Pokud hrot nebo strany jazyka tlačí proti zubům, nebo vniká při polknutí mezi zubní oblouky, či skupiny zubů dochází k posunu zubů. V důsledku tohoto tlaku se může vyvinou otevřený a/nebo i zkřížený. Pokud jazyk a rty nefungují ve správném postavení a nemohou plně rozvinout svou funkci, dochází ke změnám růstu čelistí a kostí obličeje. Tlak svalů a svalových skupin nestimuluje růst a dochází ke stěsnání zubních oblouků, zmenšení objemu horních cest dýchacích a následné obtíže se mohou projevit v častých zánětech horních cest dýchací, zánětů středouší kvůli nedostatečné ventilaci Eustachovi trubice a následně prohlubování nesprávného návyku dýchání ústy. Dále se často připojují problémy s výslovností, poruchami spánku a celkovým prospíváním. V současné chvíli se vlivem OMD intenzivně zabývají odborníci i z oblastí psychologie z důvodů vlivu na poruchy pozornosti, či v důsledku negativní sociální interakce.
Současné zdravotnictví by mělo být provázáno aktivní mezioborovou spoluprácí. Pro mnohé pacienty a rodiče dětských pacientů je obrovskou výzvou se zorientovat v možnostech léčby, předávání dokumentací a žádanek a hledání mezi poskytovateli zdravotní péče toho pravého pro jejich individuální potřeby. Jelikož problematika orofaciálních myofunkčních poruch je multifaktoriální problém, je pro jeho řešení nutný i mezioborový přístup.
Mezioborové týmy a terapeutikcé postupy se budou lišit dle věku a obtíží pacienta. Samotný zákrok spojený s frenektomií a pooperační péčí není všemocný zázrak řešící všechny stránky dopadů orálních restrikcí. Včasná diagnóza velmi pomůže rychlému návratu k fyziologickému vývoji, ale bohužel né vždy je pacient včas dispenzarizován a adekvátně léčen.
Novorozenci, kojenci a batolata potřebují péči v oblasti porodních asistentek, laktačních poradkyň, neonatologů a pediatrů, fyzioterapeutů, osteopatů, kteří jsou s problematikou orálních restrikcí seznámení a jsou ochotní spolupracovat pro nejlepší blaho dítěte.
S dalším vývojem dítěte do skupiny poskytovatelů zdravotní péče přichází logopedi, othorhynolaryngologové, stomatologové, fyzioterapeuté a jiní zdravotní pracovníci, kteří splní svou roli v pomoci obnovení plné funkce těla a pomohou dítěti plně rozvinout jeho potenciál.
Pokud jsou obtíže spojené s orální restrikcí včas identifikovány a řešeny je využito potenciálu růstových spurtů k nastolení správného vývoje jedince. Pokud toto období jedince promeškáme, způsobují kompenzační mechanismy širokou škálu obtíží, se kterými se dospělý člověk potýká již celý život a nabalují na sebe další již hůře řešitelné obtíže např. obezita, hypertenze, spánková apnoe a bolesti v oblasti obličeje, krku a zad.
Zákrok vedoucí k uvolnění orálních restrikcí. Jedná se o rychlý zákrok prováděný v zubařském křesle. Před zákrokem se intenzivně věnujeme přípravě pro rozvoj a obnovu správné funkce všech dotčených struktur.
Spolupracujeme s terapeuty různých profesí, abychom pomohli uvolnit napětí v oblasti hlavy a krku před a po operaci, kdy tělo dostává příležitost si osvojit používání svalových skupin jinak a lépe. Pomocí různých individuálně sestavených cviků rozcvičujeme svalové partie a připravujeme cestu pro změnu nervosvalové stopy vedoucí ke správným návykům.
Principem metody kraniosakrální osteopatie je vyšetření mobility neboli pohyblivosti kraniosakrálního systému, do kterého zahrnujeme lebku (kránium), intrakraniální a spinální membránový systém, mozkomíšní tekutinu, celý páteřní kanál, včetně kosti křížové (sakrum). Terapeut cvičeným hmatem testuje mobilitu jednotlivých částí kraniosakrálního systému, jestliže diagnostikuje v systému omezení (restrikce) a patologie, které brání zdravým a přirozeným funkcím organismu, velmi jemně systém koriguje. Veškeré používané manipulace nepřesahují tlaku nebo tahu pěti gramů. Pro vaši představu je to váha asi desetikoruny. Terapeut k nastolení harmonie využívá autoregulační schopnosti organismu. Tím je terapie velmi bezpečná.
Uvolnění podjazykové nebo retní uzdičky, někdy nazývané frenektomie, či frenulektomií (názvosloví vychází z latinského frenum nebo zdrobněliny frenulum).
Tento zákrok se může provádět několikera způsoby, které mohou být velmi úspěšné jsou-li provedeny s náležitou odborností a dostatečnou před a po zákrokovou péčí. Jedná se o rychlý zákrok, prováděný v praxích zubařů, ororhynolaryngologů, či stomatochirurgů a to ambulatně bez nutnosti hospitalizace. Před zákrokem je nutné připravit pacienta i pečující osobu (v případě kojenců a malých dětí) na pooperační péči a dostatečně vysvětlit způsob péče o ošetřená místa v ústech. Dále je nutné se věnovat přípravě pro rozvoj a obnovu správné funkce všech dotčených struktur.
Touto oblastí ze zabývá orofaciální myologie (viz.níže). U některých pacientů je nutné uvolnit napětí v oblasti hlavy a krku před a po operaci, kdy tělo dostává příležitost si osvojit používání svalových skupin jinak a lépe. U jiných pacientů je potřeba navštěvovat logopeda a další specialisty. Lidské tělo je velmi složitý systém a pouze frenulektomie nepřinese pacientovi řešení obtíží, se kterými se jeho tělo začalo vyvíjet již prenatálně.