Vliv orálních restrikcí na zvýšenou kazivost zubů a ztíženou orální hygienu

Primární preventivní opatření vzniku zubního kazu vycházejí z vědomí, že zubní kaz vzniká při uplatnění a spolupůsobení příčin a faktorů, které jednak podmiňují odolnost zubní tkáně, především v době vývoje zubu v čelist, dále kariogenní (kaz umožňující) ulpívající zbytky potravy, především zkvasitelné sacharidy a ústní mikroorganizmy – odontopatogeny. Dalším faktorem je faktor času, to je doby, po kterou vyvolávající faktory mohou spolupůsobit.

 

Zubní kaz nevzniká ani za minutu, ani za hodinu nebo den, ale za měsíce a roky. Bylo prokázáno, že zubní kaz je infekční onemocnění, které je vázáno na přítomnost zubního plaku.

 

V něm probíhá množení a  působení ústních mikroorganizmů, enzymové štěpení sacharidů, vznik organických kyselin a pokles pH vede k demineralizaci (odvápnění) skloviny a ke vzniku kazivých ložisek.

Základní anatomické a  fyziologické údaje

Zubní korunky prořezávajících se zubů a  zubů stávajících jdou kryty silně mineralizovanou sklovinou, nejtvrdší tkání organizmu. Z  anatomického pohledu můžeme rozdělit plošky zubní korunky na lokalitu, kde probíhá tzv.  proces samo-‐očišťování. Jedná se o  hladké plochy zubní korunky, včetně zubních hrbolků na žvýkacích ploškách. Druhou lokalitou jsou tzv.  místa habituálně nečistá -‐ tj.  místa, kde zubní kaz vzniká snadno a  rychle, sem patří oblast zubního krčku, aproximální „mezizubní“ plošky (plošky sousedící se sousedními zuby) a  žvýkací plošky malých a  velkých molárů.

Vliv orálních restrikcí na zvýšenou kazivost zubů a ztíženou orální hygienu.

Jedním z činitelů, kterým můžeme ovlivnit vývoj zubního kazu je tedy správné a dostatečné čištění zubů. 

Jazyk hraje tu nejdůležitější roli v odstraňování zbytků potravy během každého jídla v průběhu dne. Je-li rozsah pohybu ovlivněn zkrácenou podjazykovou uzdičkou a my nemůžeme zbytky potravy přirozeným pohybem jazyka odstranit, dochází k retenci potravy v ústech, na zubech a též často i na tvrdém patře. V té chvíli si často např. děti pomáhají prsty, aby tyto zbytky odstranily. 

Zubní kartáček je dalším nástrojem jak udržet korunky zubů čisté. Na rozdíl od jazyku používáme zubní kartáček (a jiné pomůcky pro orální hygienu) pouze dvakrát denně. Retní uzdička může tuto činnost velmi nepříjemně ovlivňovat.  Krátká, silná nebo vysoce upínající se uzdičky mohou tvořit kapsy pro retenci potravy (např. i mateřské mléko).  Retní a tvářové uzdičky též stojí v cestě zubnímu kartáčku, který může při neopatrném čištění (třeba matkou v ústech dítěte) uzdičky zraňovat a to na velice citlivých místech.  V důsledku této bolestivé zkušenosti máme tendence tyto místa vynechávat. Množící se plak v těchto lokalitách vede k demineralizaci skloviny a typickým plošným kazů zubů, kde se zubní kaz většinou nevyskytuje.  (Lawrence A. Kotlow, DDS The influence of the Maxillary Frenum on the Development and Pattern of Dental Caries on Antrion Teeth in Breastfeeding Infants: Prevention, Diagnosis, and Tratment)

Další souvislost ztěžující správné a dostatečné čištění zubů je dávící reflex. 

O tom ale příště☺