Menu
Orofaciálnímyofunkční poruchy (OMD) jsou poruchy funkcí svalů obličeje a úst. OMD mohou přímo a /nebo nepřímo ovlivnit kojení, polykání, žvýkání, výslovnost, skus zubů, růst a vývoj kostry obličeje, pohyb temporomandibulárního (čelistního) kloubu, ústní hygienu, stabilitu ortodontické léčby a mnoho dalšího.
V současné době se OMD intenzivně zabývají odborníci i z oblasti psychologie z důvodů vlivu OMD na poruchy pozornosti či vlivu na sociální interakce (šikana dítěte s OMD, jeho poruchy spánku, pozornosti a chování, ADHD).
Frenulum (vazivová část tkáně tvořící uzdičky) je normální součástí anatomie, ale může být příliš silná, příliš krátká nebo připevněná na nesprávném místě, což vede k omezení rozsahu pohybu jazyka, rtů a/nebo tváří.
Následně je pak ovlivněna harmonická funkce svalů a nervů či může být ovlivněn správný růst čelisti a vývoj horních cest dýchacích.
Podjazykové a retní uzdičky jsou výsledkem selhání buněčné smrti (apoptózy) podél střední linie hlavy a krku ve 12. týdnu vývoje v děloze. Přesný důvod selhání apoptózy je předmětem debat s různými hypotézami, které jsou v současnosti zkoumány. Ať už je důvod jakýkoliv, toto selhání apoptózy téměř vždy postihuje jak ret, tak jazyk. To neznamená, že obě části budou vždy potřebovat léčbu.
Existuje mnoho příznaků postižení podjazykové a retní uzdičky a možná vás překvapí, co všechno s tímto problémem souvisí. Symptomy nejsou patrné pouze během raného věku a dětství. Náš jazyk funguje po celý život, a tak některé příznaky mohou přetrvávat dlouhodobě. Níže se můžete dočíst o nejčastějších souvisejících příznacích. Vezměte prosím na vědomí, že podjazyková uzdička může ovlivňovat jednotlivce po celý život a to nejen v oblasti obličeje a úst. Tahy uzdičky či rtů ovlivňují polykání i to, v jaké pozici vytváříme tlak na zuby a čelisti (tedy ovlivňují formování kostry obličeje). Svaly jazyka a rtů nejsou izolované struktury a jejich dysfunkce vede ke kompenzačním akcím jinde v oblasti hlavy a krku.
Pokud hrot nebo boky jazyka tlačí proti zubům nebo jazyk vniká při polknutí mezi zubní oblouky či skupiny zubů, dochází k posunu zubů a vzniká otevřený skus, skus zkřížený. Pokud jazyk a rty nefungují ve správném postavení a nemohou plně rozvinout svou funkci, dochází ke změnám růstu čelistí a kostí obličeje.
Tlak svalů a svalových skupin nestimuluje růst a dochází ke stěsnání zubních oblouků, zmenšení objemu horních cest dýchacích a následné potíže se mohou projevit v častých zánětech horních cest dýchací, v zánětech středouší kvůli nedostatečné ventilaci Eustachovy trubice a v dalším prohlubování nesprávného návyku dýchání ústy. Dále se často připojují problémy s výslovností, poruchami spánku a celkovým prospíváním.
Zákrok vedoucí k uvolnění orálních restrikcí. Jedná se o rychlý zákrok prováděný v zubařském křesle. Před zákrokem se intenzivně věnujeme přípravě pro rozvoj a obnovu správné funkce všech dotčených struktur.
Spolupracujeme s terapeuty různých profesí, abychom pomohli uvolnit napětí v oblasti hlavy a krku před a po operaci, kdy tělo dostává příležitost si osvojit používání svalových skupin jinak a lépe. Pomocí různých individuálně sestavených cviků rozcvičujeme svalové partie a připravujeme cestu pro změnu nervosvalové stopy vedoucí ke správným návykům.
Principem metody kraniosakrální osteopatie je vyšetření mobility neboli pohyblivosti kraniosakrálního systému, do kterého zahrnujeme lebku (kránium), intrakraniální a spinální membránový systém, mozkomíšní tekutinu, celý páteřní kanál, včetně kosti křížové (sakrum). Terapeut cvičeným hmatem testuje mobilitu jednotlivých částí kraniosakrálního systému, jestliže diagnostikuje v systému omezení (restrikce) a patologie, které brání zdravým a přirozeným funkcím organismu, velmi jemně systém koriguje. Veškeré používané manipulace nepřesahují tlaku nebo tahu pěti gramů. Pro vaši představu je to váha asi desetikoruny. Terapeut k nastolení harmonie využívá autoregulační schopnosti organismu. Tím je terapie velmi bezpečná.
Spot je speciální místo na patře v dutině ústní, v oblasti, kde končí nasopalatinální nerv. Když se dotkneme Spotu, dochází k aktivaci dalších částí mozku. Podle přednášky Antinia Ferrande MD, DDS, lektora na AAMT kongresu, stimulace spotu aktivuje neurotransmiterové receptory v mozku a zlepšuje mozkové funkce.
Dochází k celkovému napřímení těla, pohybům svalů a produkci neurotransmiterů jako např. dopamin, serotonin, acetylcholin a noropinefrin. Tato postura ukazuje výsledky ve výzkumu kontroly bolesti. Bylo prokázáno, že dotek spotu snižuje riziko vzniku rakoviny prsu a stimuluje tvorbu melatoninu a prolaktinu. Melatonin řídí všechny cirkadiánní rytmy – je to časomíra pro struktury těla imunitní endokrinní systém. Zlepšuje spánek a kognitivní funkce.
Orofaciální myologie je zastřešující termín pro studium, analýzy a terapii orální fáze polykání a žvýkání. Zaměřuje se také na další související orální témata, v oblasti příčin a jejich následků. Orofaciálnímyolog se nesoustředí pouze na orofaciální svalstvo jazyka, rtů, čelisti, tváří atp., ale i na tvrdé struktury úst a obličeje (čelist, tvrdé patro, měkké patro, zubní oblouky atd.) a další měkké tkáně jako např. lingvální, labiální a bukální frenum. Jako nezbytné se jeví také zaměření na respiraci a orální klidovou polohu artikulátorů. V dnešní době je opodstatněnou součástníorofaciální myologie spánková hygiena a spánkové poruchy, jelikož ve většině případů vyplývají z orální dysfunkce. Lhostejné nám nemohou být ani vnější vlivy jako je dumlání palce nebo dudlíku, okusování psacích pomůcek atp., které mohou negativně ovlivnit orofaciální struktury a funkce.
Slovo Myo – pochází z řečtiny a označuje kořen svalu. Z tohoto důvodu je orofaciální myologie nauka o svalech dutiny ústní a obličeje. Co svaly dělají, jaká je jejich funkce, jak se vzájemně ovlivňují a jak ovlivňují tvrdé a měkké tkáně kranio-faciálního systému. Terapie v této oblasti je označována jako myofunkční nebo orofaciálněmyofunkční. Myofunkční terapie je základním kamenem léčby orofaciálnímyofunkčních poruch. Je to ucelený soubor terapeutických postupů a cviků, které vedou k obnově fyziologické funkce organismu. Skládá se ze cviků, které se věnují speciálně správné pozici jazyka v ústech, uvolnění napětí svalových skupin obličeje a krku, nastolení správného dýchání nosem a pomáhají zvládnout pacientovi artikulační.Myofunkční terapie vyžaduje odborně vyškoleného terapeuta a velmi motivovaného klienta, tedy dostatečné poučeného.
Termín myofunkční terapie byl poprvé použit před více než 45 lety skupinou logopedů a zubních specialistů, kteří sestavili novou specializaci Orofaciální Myologie. Tato skupina odborníků také založila odbornou společnost International AssociationofOrofacialMyology, the IAOM. Profesionálové v oblasti zubního lékařství začali studovat vliv orofaciálních svalů na zuby a logopedi sledovali, jak orofaciální mechanismy ovlivňují orální funkce jako je řeč, polykání a žvýkání. Nejprve se terapie zaměřovaly pouze na tzv. tlačení jazyka (tonguethrust), ale úsilím mnoha odborníků se profesionálové přestali na problematiku dívat úzkoprofilově a vznikla orofaciální myologie, životaschopná, uznávaná a důležitá oblast, která pomáhá tisícům jedinců zlepšit jejich myofunkční obtíže.